V dřívějších stoletích, dokud lidi neznali parafín a elektřinu, a všechny svíce v kostele musely být vyrobené ze včelího vosku, byl téměř každý pan farář nebo řeholník aktivním včelařem. Velmi obdivuji znalosti a schopnosti těchto lidí, oni české přírodě a hospodaření skutečně rozuměli. A podobně jako americké brambory se nejprve pěstovaly v klášterech, (a následně pěstování brambor ukončilo období častých evropských hladomorů u lidí), pěstování akátů na farních zahradách a kolem kostelů zajistilo kvalitní potravu nejen včelám medonosným, ale i čmelákům a mnoha dalším druhům hmyzu. Je velkou chybou, že nyní tomuto dědictví neumíme porozumět.
Ony totiž nejen včely medonosné, ale právě i čmeláci a další druhy našich hmyzích opylovatelů potřebují mít dostatek květů s nektarem a pylem od jara do podzimu. Nedokáží několik týdnů hladovět. Mezi dobou, kdy odkvetou jabloně a než začnou kvést lípy, je zhruba 3 týdny časová mezera. V lesích ve vyšších nadmořských výškách tuto mezeru vyplňuje kvetoucí maliník na pasekách. V teplejších oblastech ale maliníky rozšířené nejsou, a tam tuhle časovou mezeru vyplňuje svým termínem kvetení jediný trnovník akát. Mým povoláním je včelařství, a taky si začínám naše blanokřídlé druhy opylovatelů fotografovat. Naučila jsem se dívat na přírodu "včelíma očima". Proto si dovolím tvrdit, že za trnovník akát nyní v české krajině není žádná kvalitní náhrada. S větším počtem druhů blanokřídlých opylovatelů se setkávám pouze tam, kde ještě nějaké akáty zůstaly. Je to chyba, že v tomto směru se nikdo nezabývá výzkumem, kolik čmeláků a včel samotářek žije v takových přírodních rezervacích, kde už žádné akáty nejsou, ve srovnání s krajinou, kde ještě akáty zůstaly. V minulosti kvetly plevele v obilí, jenže to už dnes není. Taky kvetly louky, dokud se sekala tráva ručně, nikdo nedokázal pokosit velkou plochu za jediný den. Dnešní trávníky jsou po nájezdu motorových sekaček naprosto sterilní, nezůstává v nich ani jedna kvetoucí hluchavka.
Mnoho sladkého nektaru z květů spotřebovávají i mravenci. Pokud na lokalitě kvete jen málo rostlin, obsadí ty květy všudypřítomní mravenci, a ti mravenci na květ žádnou včelu nebo čmeláka nepustí. A na polích se dnes většina plodin pěstuje systémem zvaným "pod trvalou insekticidní clonou". Většina moderních odrůd polních plodin už opylení hmyzem nepotřebuje, zemědělci už nemusí brát na včely a čmeláky ohled kvůli výnosu ze sklizně.
Zdůrazňuji, že nyní trnovník akát zachraňuje mnoho užitečného hmyzu před hladověním. A nejen to. Trnovník akát kvete v době, kdy na polích s řepkou olejkou probíhají insekticidní postřiky proti šešulovým škůdcům. Moderní řepka je umělá rostlina, která už nemá žádné ochranné látky proti žravému hmyzu. Předchůdci řepky měly ve svých pletivech podobné látky jako má křen nebo hořčice, a to žravost brouků omezovalo. V současnosti je dovoleno stříkat insekticidy řepku i během jejího kvetení, protože jinak by jí brouci sežrali úplně. Akát je záchranou pro hmyz prostě tím, že který čmelák pracuje na květech akátu, toho nepostihne chemický postřik v řepce.
Zatímco my lidé žijeme díky cizím rostlinám v nadbytku
potravin, vůbec
nemyslíme na to, že naši čmeláci a mnoho druhů včel samotářek v české
krajině umírá hladem. Heslo mnoha současných ochránců přírody je: "Mně
to nevadí, že v ČR vyhynou naše původní druhy hmyzích opylovatelů,
důležité je, že jsem pomohl vyhubit u nás nepůvodní akáty." Prosím,
zamyslete se nad tím.