Před pár dny bylo teplo, včely se
krásně proletovaly a nosily žlutý pyl - asi z lísek. Mnohý včelař
neodolal a pustil se do prohlídky včelstev. Kdo má podložku pod
zasíťovaným
dnem, podíval se na spad. No a teď mi včelaři
telefonují, co mají dělat, že roztočů bylo na podložce najednou víc.
Takže jsem se rozhodla o tom napsat.
Roztoči mohou být na podložce z několika různých příčin.
Možnost první: Když jsme dělali
podzimní (předzimní) fumigace, část roztočů spadla na loučky dolního
nástavku, a zůstala tam ležet, protože v období po fumigacích už včely
neobsedaly celý prostor úlu. Tihle roztoči nespadli na podložku během
ledna, i když už byli dávno mrtví, tak zůstali na dolních loučkách.
Teprve teď, když nastal velký jarní prolet, včely vymetly všechno a
roztoči jsou najednou na podložkách. Pozná se to podle toho, že tihle
spadlí roztoči nejsou tam, kde je měl, ale pouze okolo, kde to včely
celkem neobsedají.
Možnost druhá: Kvůli teplé zimě
včely plodují už od vánoc, už se vyvinulo několik generací včelích
dělnic, a spolu s tím se dobře daří množení varoázy.
Možnost třetí: Když není
venku nektarová snůška (lísky mají v jehnědách pouze pyl, ale
žádný nektar), tak včely hodně slídí a mají sklon vykrádat zásoby
divokým včelstvům v dutých stromech. Při tom si mohou hodně roztočů
přinést.
Tu třetí možnost považuji za nejzávažnější, včelstvo si dokáže přinést
od neléčeného divokého včelstva i tisíc roztočů za den. Mám zkušenost,
že pokud je tuhá zima, a kmeny stromů jsou obalené ledem, tak datlové a
spol. (žluny, strakapoudi, . . .) se nemohou dostat k chutným larvám
hmyzu, co se skrývají ve štěrbinách kůry stromů, a najednou se pustí do
zkrmování včel. Samotné mrazy by divokým včelstvům nevadily, ale když
jim datlové a spol. rozmlátí dutinu, a navíc si živými včelami nacpou
plné zobáky, tak divoké, nikým neošetřované včelstvo, se jara nedožije.
Pak se naše ošetřované včely nemají zjara odkud nakazit. Naopak při
teplé zimě si datlové včel nevšímají, protože včely mají z jejich
hlediska špatnou chuť, a datlové upřednostňují lepší žrádlo. Nákaza
varoázou pak bývá mohutná. Mám svoje včelstva na několika stanovištích
v různých okresech. O některých okresech si dovolím říct, že když tam v
minulosti zanedbali nebo špatně provedli jarní nátěr plodu po teplé
zimě, tak následoval úhyn 70% včelstev.
Takže jarní nátěr plodu proti varoáze velmi doporučuji. V přírodě ale
nejdůležitější otázka nezní co a jak, ale KDY. Někteří včelaři by
chtěli natírat plod už teď v únoru, kdyby se na některé odpoledne
oteplilo. Tím by si samozřejmě ozdravili včelstva od těch roztočů,
které už nyní mají v úle. Vůbec by to ale nepomohlo proti těm roztočům,
které si jejich zdravé silné včely mohou přinést od divokého
umírajícího včelstva někde v sousedství.
Vím, že jako má každý člověk svůj rukopis, tak má i každý včelař svůj
názor na správné včelaření, a nedá se s tím nic dělat. Proto svůj názor
nikomu nevnucuji, ať si dělá každý, co chce. Ale já začnu dělat u svých
včel nátěr plodu až v době, kdy rozkvetou vrby jívy. Jívy jsou první
dřevinou, která má na jaře v květech i nektar, nejen pyl (olše má
taky jen pyl). Jakmile rozkvetou jívy, skončí riziko loupeže mezi
včelstvy. Že už pak budou mít včely mnoho zavíčkovaného plodu ?
Není to jednoznačné. Před dvěma dny bylo teplo, matky jistě zakladly
velkou plochu plástů. Jenže dnes bylo chladněji, včely se musely trochu
stáhnout, a díky tomu teď matka nemá kam klást. To znamená, že za tři
týdny bude vylíhnutý všechen plod, jehož vajíčka nakladla matka v
teplém období. Ale dalšího zavíčkovaného plodu bude málo, prostě proto,
že v předjaří kladou včelí matky v určitých vlnách. Proto se i později
dá vystihnout období, kdy je zavíčkovaného plodu ve včelstvu málo.
Důležité je, aby si včelař v této době zapisoval do kalendáře průběh
počasí. Nejen kvůli léčení, ale taky že ty vlny v kladení zadělávají na
vznik rojové nálady.
Léčivo má dobu použitelnosti 2 roky. Mám zásobu z loňska. Kdy dostaneme
nová léčiva, to nevím, ale bývá to i na mně pozdě. Loňskou zásobu ale
mohu včelařům vydávat. Vždy jen po předchozí telefonické domluvě
Hana Kříženecká - 603
31 35 09